Na prahu roku 2026 se objevují nové výzvy i nejistá očekávání. Česká ekonomika totiž letos zpomaluje, což se propíše i slabších výsledků příštího roku.
Souhrnný indikátor důvěry se v únoru meziměsíčně zvýšil o 0,9 bodu na hodnotu 101,1, a to při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 1,2 bodu na hodnotu 99,8, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů mírně klesl o 0,6 bodu na úroveň 107,6.
Za mírným únorovým zvýšením celkové důvěry podnikatelů v ekonomiku stojí podle ČSÚ zejména meziměsíčně výrazně vyšší očekávané tempo růstu výrobní činnosti průmyslových podniků v příštích měsících. To důvěra spotřebitelů v ekonomiku se v únoru snížila již potřetí za sebou, přičemž za poklesem sentimentu stálo především výrazné meziměsíční zvýšení obav domácností z vývoje vlastní finanční situace v následujících dvanácti měsících.
V zemědělství, které vytváří vstupy pro potravinářský průmysl, ceny v lednu meziměsíčně klesly o 1,6 %, meziročně byly ceny nižší o 5,8 %. Rovněž ceny průmyslových výrobců padaly, a to meziměsíčně o 0,7 % a meziročně o 3,0 %. Naopak ceny stavebních prací se meziměsíčně zvýšily o 0,3 % a meziročně vzrostly o 2,7 %, také ceny tržních služeb pro podniky byly meziročně vyšší o 3,6 %, meziměsíčně klesly o 1,0 %.
„Ceny výrobců, které jsou zajímavé především tím, že do jisté míry nastavují laťku výrobní inflace pro zbytek roku. A dopadly z pohledu spotřebitelů velmi dobře,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že vývoj výrobní inflace ukazuje další výrazné zmírnění inflačních tlaků v průmyslu a zemědělství, které by se časem mohlo odrazit i v příznivějším vývoji spotřebitelských cen. Výrobní ceny nyní podle něj působí jasně protiinflačně, čehož si nepochybně všimne i centrální banka.
Česko se v roce 2024 v porovnání s ostatními zeměmi EU vyznačovalo vysokým podílem obyvatel se středním vzděláním, velmi nízkou nezaměstnaností a nadprůměrnou investiční aktivitou. Naopak pod průměrem evropské sedmadvacítky zůstával podíl vysokoškolsky vzdělaných osob a ekonomická aktivita mladých lidí.
Společnost Microsoft oznámila od února 2026 úpravy cen licencí v eurech a několika místních měnách vůči dolaru, a to pro komerční cloudové služby M365. V praxi to znamená zlevnění zhruba o 7 %, ale již od 1. července je plánováno opětovné zdražení. Podle společnosti ČMIS mohou firmy do konce června obnovit svůj plán a získat výhodnější licence až na tři roky.
„Dočasná cenová harmonizace představuje poslední možnost, jak významně ušetřit na licencích M365. Firmy by proto měly do konce června obnovit svůj plán, aby si zajistily nejvýhodnější podmínky a zároveň měly jistotu, že jejich licenční nastavení dlouhodobě odpovídá reálným potřebám a je správně nastavené i do budoucna,“ vysvětluje šéf ČMIS Václav Svátek.
Průmyslová výroba v EU i v eurozóně byla v závěru roku ve znamení poklesu. Tři nadějné měsíce, kdy meziměsíční výsledky byly černých číslech, zcela smazal slabý prosinec. Z meziročního pohledu ta čísla až tak zle nevydala, ale ztráta dynamiky je naprosto patrná. Důvod je zřejmý, a tím je vícekolejnost průmyslu. Úspěšnější část těží z obranných zakázek, ta méně úspěšná ze slabé poptávky doma i v zahraničí a z přitvrzující konkurence na těchto trzích.
„Zajímavý je i pohled na zpracovatelský průmysl, který si za celý rok 2025 připsal v případě EU i eurozóny 1,6 %, a to především díky oslnivému téměř 19% růstu irského průmyslu. Podíl ostatních zemí na loňském výsledku byl v podstatě marginální, v případě Německa dokonce zcela negativní,“ uvádí hlavní ekonom Petr Dufek s tím, že náš západní soused přichází o průmysl, který nemá – jak je vidět na vývoji HDP – vlastně čím nahradit. Například německá produkce automobilového průmyslu za posledních šest let propadla o 17,3 %, ještě hůř jsou na tom s výrobou aut Francie a Itálie, kde je útlum ještě silnější (-17 %, resp. -31 %).
Deindustrializaci EU mohou krátkodobě zbrzdit vyšší investice do obrany, ale problém konkurenceschopnosti a rostoucí dovozní závislosti se tím zmenšuje jen nepatrně. „A letošní rok na tom nejspíš příliš nic moc nezmění. Stále více navíc budou patrné efekty amerických cel, které nejenže limitují vývoz průmyslových výrobků do USA, ale nepřímo otevírají evropský trh pro asijskou nadprodukci,“ uzavírá Dufek.
