Ještě před pár měsíci se zdálo, že české firmy znovu nacházejí pevnou půdu pod nohama. Stačil ale jeden víkend – a realita se radikálně změnila. Jak na to musí reagovat CFO?
Tržby v maloobchodě se v dubnu reálně meziročně zvýšily o 1,6 %, ovšem meziměsíčně se snížily o 0,9 %. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně vzrostly o 5,3 % a meziměsíčně klesly o 0,3 %.
„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v dubnu pokračovaly v meziročním růstu, avšak tempo růstu oproti předchozím měsícům zpomalilo. Tržby vzrostly za prodej nepotravinářského zboží, naopak za prodej pohonných hmot a potravin klesly. Nižší tržby jsme zaznamenali také u specializovaných prodejen s počítačovým a komunikačním zařízením,“ říká Jana Gotvaldová z ČSÚ.
Průměrná mzda za první čtvrtletí vzrostla o 8,1 %, což v reálném vyjádření znamená nárůst o 6,4 %. Ke zklidnění mzdové dynamiky, které očekávala prognóza centrální banky, tedy zatím nedochází. Tentokrát navíc chybí údaj o mediánové mzdě, který obvykle poskytuje plastický obrázek o vývoji odměňování, protože není zkreslený extrémy na obou stranách rozdělení tak jako průměr.
Nejvyšší mzdový růst byl v prvním čtvrtletí patrný v oblasti realit, která těží z pokračujícího boomu na trhu nemovitostí. Výrazné přidávání bylo vidět také ve stavebnictví, kde přetrvává nedostatek pracovníků, a dále v administrativních činnostech, HORECA a nově i v zemědělství.
„Celkově byl růst mezd velmi silný a pravděpodobně se neobejde bez inflačních důsledků, zejména v sektoru služeb. Právě na inflaci ve službách ČNB dlouhodobě upozorňuje, takže aktuální čísla pro ni představují negativní překvapení. Ve své prognóze počítala s růstem mezd kolem 7 %, skutečnost je zhruba o jeden procentní bod vyšší. Přitom nelze očekávat, že by v dalších čtvrtletích došlo k dramatickému zpomalení – první čtvrtletí nastavuje laťku pro zbytek roku,“ podotýká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že je proto pravděpodobné, že se mzdové výhledy budou muset upravit směrem nahoru.
Lidé, kteří byli nemocensky pojištění, strávili v Česku v roce 2025 v pracovní neschopnosti každý v průměru 16,6 dní. Tato hodnota se v posledních třech letech příliš neměnila a její úroveň zhruba odpovídá předpandemickému roku 2019. Nejčastější byly neschopenky v autoprůmyslu, nejdéle se stonalo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství.
„V průběhu roku 2025 chybělo v Česku z důvodu dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz na pracovištích denně v průměru 214 tisíc osob, tedy zhruba stejný počet jako v předchozím roce,“ říká Michal Tvrz z ČSÚ.
Podle předběžného odhadu ČSÚ se v květnu inflace snížila z 2,5 % na 2,1 %. Hlavním důvodem bylo odeznění tlaku na růst cen pohonných hmot. Ve směru nižší inflace působily i potraviny, které jsou nyní v průměru téměř o 2 % levnější než před rokem.
Přestože je aktuální pokles inflace pozitivní zpráva, v dalších měsících je třeba počítat s jejím setrváním v horní polovině tolerančního pásma ČNB. Do cen se totiž postupně promítnou vyšší ceny elektřiny a plynu. Na podzim pak navíc mohou inflaci podpořit i rostoucí ceny zemědělských výrobců v důsledku vyšších nákladů na energie a hnojiva.
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ si česká ekonomika vedla v prvním čtvrtletí o něco málo lépe, než naznačoval předběžný odhad. Změna je to ovšem jen symbolická, a tak na místo 2,1 % si připisuje růst o 2,2 %. Mezikvartální růst o 0,2 % se tentokrát nemění. Meziroční růst byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měla změna stavu zásob a saldo zahraničního obchodu.
Na konci února sice začal konflikt v Perském zálivu, jeho dopad na českou ekonomiku se ale díky zásobám ve skladech i na cestě omezil pouze na ceny energií, především pak pohonných hmot. Prudké zdražení PHM a vyšší spotové ceny elektřiny a plynu v březnu už firmy pocítily, ale faktický dopad konfliktu na HDP byl ještě velmi limitovaný.
„Výsledky druhého kvartálu už budou válkou v Zálivu ovlivněny podstatně více. Přesto by se ekonomika mohla udržet v černých číslech s růstem okolo 2 %. Za celý rok by ovšem 2% růst bylo možné považovat za velký úspěch, zvlášť s ohledem na mizérii německého hospodářství,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
