Ještě před pár měsíci se zdálo, že české firmy znovu nacházejí pevnou půdu pod nohama. Stačil ale jeden víkend – a realita se radikálně změnila. Jak na to musí reagovat CFO?
Letos v dubnu bylo v Česki vyhlášeno 535 bankrotů fyzických osob podnikatelů, o 4 % méně než v dubnu 2025. Zároveň bylo podáno 570 insolvenčních návrhů, meziročně o 3 % více. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Zatímco od ledna do března počet bankrotů podnikatelů stále rostl, v dubnu se meziměsíčně snížil o 74. Obdobný vývoj vykázaly i insolvenční návrhy. Ve výsledku byl počet bankrotů i návrhů na ně za první čtyři měsíce roku zhruba stejný jako v minulém roce. Od ledna do konce dubna soudy vyhlásily 2 105 bankrotů podnikatelů a přijaly 2 181 insolvenčních návrhů.
„Již delší dobu roste úvěrová aktivita podnikatelů, doprovázená podstatně nižším růstem jejich úspor. Podíl nevýkonných úvěrů se však i nadále mírně snižuje. U bankrotů podnikatelů z více než 90 % nejde o klasický bankrot jako u firem, ale o oddlužení, které podnikatelům nebrání v dalším provozování živnosti," vysvětluje Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau.
Za čtyři měsíce letošního roku bylo nejvíce bankrotů podnikatelů v Praze (288), podstatně méně jich bylo ve Středočeském (251) a v Moravskoslezském kraji (240). Nejméně bankrotů vyhlásily soudy v kraji Vysočina (68), v Karlovarském kraji (71) a ve Zlínském kraji (77).
Pokles cen v průmyslu skončil s tím, jak se do nákladů začaly stále více propisovat zdražující suroviny. Ceny poskočily meziročně o 1 % a ve zpracovatelském průmyslu dokonce o více než 3 %. Důvodem jsou především dražší rafinérské výrobky reagující na růst cen vstupních surovin, které se začínají propisovat i do vyšších cen dalších oborů jako je chemický průmysl nebo výroba stavebních materiálů.
„Cenová nákaza je zatím omezená, ale postupně se šíří. Vzhledem k tomu, že se situace v Zálivu neuklidnila ani po dvou měsících, je jen otázkou času, kdy se do výrobní inflace propíšou i vyšší náklady za plyn a elektřinu. Asi těžko čekat, že firmy zůstanou imunní vůči zdražování základních energií,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Ze zemědělství zatím žádný výrazný tlak nepřichází. Rostlinné produkty jsou meziročně levnější o téměř 12 %, dražší jsou naproti tomu některé druhy masa a vejce. Potraviny tak mohou fungovat jako inflační brzda ještě několik málo měsíců. Tato brzda však nebude fungovat věčně. „Pokud konflikt brzy neskončí, přijdou na řadu energie v plné síle – a tím se zdražování plošně rozlije napříč ekonomikou,“ uzavírá Dufek s tím, že výrobní inflace není konec příběhu, ale jeho začátek.
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo společně s Národní rozvojovou bankou speciální zvýhodnění určené rodinným podnikům v rámci stávajícího programu Expanze úvěry OPTAK. Z programu Expanze úvěry OPTAK lze malým a středním podnikům do 250 zaměstnanců poskytnout bezúročné investiční úvěry od jednoho do sto milionů korun s odkladem splácení až tři roky od uzavření úvěrové smlouvy.
Rodinné podniky mohou získat bezúročný investiční úvěr 500 tisíc až 120 milionů korun s odkladem splácení až čtyři roky, doplněný o finanční příspěvek formou odpuštění posledních splátek jistiny úvěru ve výši až 10 % z vyčerpané částky úvěru, maximálně však pět milionů korun.
Žádosti rodinných podniků o tuto podporu začne Národní rozvojová banka přijímat 15. června 2026. Program Expanze úvěry OPTAK bude otevřený pro přijímání žádostí do 30. června 2029, nebo do vyčerpání celkové alokace, která činí 5,1 miliardy korun.
Nezaměstnanost se v průběhu dubna sice snížila, ale ne tak moc, jak se čekalo. Náběh sezónních prací a brigád mívá obvykle přece jen větší sílu, než tomu bylo tentokrát. Míra nezaměstnanosti totiž poklesla pouze o jednu desetinu procentního bodu na 4,9 % a byla tak o 0,7 procentního bodu vyšší než před rokem.
Březnové výsledky maloobchodu překvapují svou silou, protože kromě toho, že v březnu meziročně výrazně vzrostly tržby obchodníků o 4,9 %, zvýšily se i vůči únorovým hodnotám o 1,2 %. Tržby rostly ve všech segmentech obchodů s výjimkou prodeje oblečení a obuvi. Faktický boom opět zažívaly internetové obchody, které už expandují napříč všemi tržními segmenty za podpory rozšiřující sítě výdejních boxů. „Březnová čísla potvrzují očekávání, že ekonomiku táhne domácí spotřeba podporovaná růstem reálných příjmů domácností,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Situace ve službách se nijak zvlášť nemění. Jejich tempo je na rozdíl od maloobchodu stále spíše umírněné. Nahoru je táhnou primárně profesní a technické služby, zatímco třeba HORECA více méně přešlapuje na místě. S ohledem na sílící cestovní ruch je zde docela zajímavý kontrast. Na jedné straně bylo více turistů, kteří zde strávili i více času, na straně druhé reálné tržby firem v ubytovacích službách meziročně poklesly.
„Ekonomiku v prvním kvartále táhla spotřeba domácností na straně poptávky, služby obchodů na straně nabídky. Tento mix nejspíš přetrvá po celý letošní rok, protože navzdory rizikům přicházejícím z Perského zálivu se asi nedá čekat nijak výrazná inflační vlna,“ uzavírá Dufek.
