Na prahu roku 2026 se objevují nové výzvy i nejistá očekávání. Česká ekonomika totiž letos zpomaluje, což se propíše i slabších výsledků příštího roku.
V uplynulém roce v ČR vzrostl celkový počet subjektů, které nespolehlivě odvádí DPH nebo závažným způsobem porušují povinnosti vztahující se ke správě daně o 183 na celkových 26 601. Jde o historicky nejvyšší počet od založení registru v roce 2013. Dun & Bradstreet aktuálně mezi nespolehlivými firmami eviduje 5 011 nespolehlivých plátců DPH a 21 590 nespolehlivých osob.
„Pro poctivé podnikatele to znamená větší opatrnost při výběru a prověřování obchodních partnerů,“ říká šéfka tuzemské pobočky Dun & Bradstreet Kateřina Klosová s tím, že pravidelný monitoring nespolehlivých subjektů přináší cenné informace pro hodnocení obchodních rizik.
Detailnější pohled na nespolehlivé plátce DPH, kteří pro své obchodní partnery představují riziko, ukázal, že 65 % z nich má sídlo v Praze a 8 % v Jihomoravském kraji. Nadpoloviční většina nespolehlivých plátců má registrované sídlo na virtuální adrese. Z hlediska právní formy ze tří čtvrtin převažují společnosti s ručením omezeným následovány se 17 % osobami samostatně výdělečně činnými. Mezi fyzickými osobami – podnikateli jsou nespolehlivými plátci DPH častěji muži (80 %).
Index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru v průběhu ledna oproti předchozímu měsíci klesl o 0,6 bodu a dosáhl tak hodnoty 49,8. Jedná se o mírně slabší výsledek, než očekával trh (50,4). Pro nejbližší období tak index ukazuje na mírné ochlazování výrobní aktivity.
„Respondenti hlásí nižší objem nových zakázek a také mírně slabší prodeje. Pokračuje i vlažná poptávka ze zahraničí, konkrétně z Německa, kde klesají i prodeje. Naproti tomu samotný objem výroby vzrostl díky zakázkám z předchozího období. Výrobní inflace stoupla na nejvyšší hodnotu za poslední tři roky a v návaznosti došlo i ke zvýšení cen výstupů. Firmy na tuto situaci reagují snižováním počtu zaměstnanců i intenzity nákupu vstupů,“ uvádí k aktuálním číslům hlavní ekonom Investika investiční společnosti Vít Hradil s tím, v pohledu do blízké budoucnosti převládá optimismus, když většina respondentů věří v oživení zahraniční poptávky.
Výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2024 v EU 2,24 % hrubého domácího produktu. Jde o obdobný podíl jako v předchozích pěti letech. Absolutně tyto výdaje v zemích EU poprvé překonaly hranici 400 miliard eur, přičemž Česko se na této částce podílelo 1,5 % a ve vztahu k HDP se výdaje na výzkum a vývoj u nás rovnaly 1,82 %, uvedl ČSÚ.
Třetina z z celkových 403 miliard eur připadla na Německo a 16 % na Francii. Česko bylo třinácté s 5,8 miliardy eur. Například v Polsku se za posledních deset let výdaje na výzkum a vývoj ve stálých cenách eliminujících inflaci zdvojnásobily, naopak v Česku vzrostly o pětinu, což byl pátý nejnižší nárůst ze všech zemí EU. V průměru za země EU došlo k nárůstu o necelých 30 %. Jak v Česku, tak i v celé řadě dalších unijních zemí dochází v posledních letech v ukazateli stálých cen ke snižování tempa růstu těchto výdajů či k jejich stagnaci nebo dokonce i k poklesu.
Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2025 podle předběžného odhadu o 2,5 %. Ve 4. čtvrtletí se zvýšil mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,4 %.Růst české ekonomiky tak podle ekonomů pozitivně překvapil, i když zůstal mírně pod odhady.
„Spotřeba domácností díky obnově reálných mezd a ústupu inflace solidně rostla a domácí poptávka tak přebrala roli hlavního růstového motoru. Zahraniční obchod zůstal překvapivě odolný, což zmírňovalo negativní dopady slabšího externího prostředí. Americká celní politika sice po většinu roku držela tuzemské firmy v nejistotě, ale většina exportérů se byla schopna proměnlivému prostředí přizpůsobit. V závěru loňského roku se začal postupně rozjíždět i zpracovatelský průmysl,“ říká hlavní analytik společnosti Citfin Miroslav Novák s tím, že i výhled pro letošní rok zůstává optimistický, a to navzdory méně stabilnímu vnějšímu prostředí. Růst české ekonomiky by měl v roce 2026 opět překonat 2 % a pohybovat se v rozmezí 2 % až 2,5 %.
Na trhu v Česku loni přibylo 17 050 firem, což představuje 23% meziroční nárůst. Ve skutečnosti vzniklo 34 860 obchodních společností, ale zároveň jich 17 810 zaniklo. „Ve výsledku se počet firem na trhu zvýšil nejvíce od roku 2018. Přispěl k tomu ekonomický růst, nízká inflace a rostoucí poptávka domácností po zboží a službách. Opačně působily poměrně vysoké úrokové sazby, s nimiž se některé firmy nevyrovnaly a trh opustily,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Již tradičně má více než polovina firem, které v loňském roce zahájily činnost, sídlo v Praze. Druhý nejvyšší počet nových společností, i když se značným odstupem, vykázal Jihomoravský, Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadají více než tři čtvrtiny všech nově vzniklých společností.
Tak jako v předchozích letech se nejvíce společností, které loni vznikly, věnuje obchodu, poté stavebnictví nebo nakládání s nemovitostmi. Nejrychleji se počet firem zvyšoval v oboru zdravotní a sociální péče, ve kterém na 10 zaniklých společností připadlo 57 nových.
