Ještě před pár měsíci se zdálo, že české firmy znovu nacházejí pevnou půdu pod nohama. Stačil ale jeden víkend – a realita se radikálně změnila. Jak na to musí reagovat CFO?
Za rok 2024 využilo daňový odpočet na výzkum a vývoj 721 soukromých podniků, nejméně od roku 2010. Díky této nepřímé veřejné podpoře přesto firmy ušetřily nejvíce finančních prostředků od roku 2005, kdy byla tato pobídka v Česku zavedena.
„Využívání daňové podpory výzkumu a vývoje se výrazně liší podle vlastnictví a velikosti podniků. Jestliže v případě domácích podniků tuto možnost za rok 2024 využila čtvrtina firem provádějících výzkum a vývoj, tak v případě firem pod zahraniční kontrolou to byla třetina,“ uvedl Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Podle předběžného odhadu ČSÚ se meziroční inflace v březnu zvýšila z předchozích 1,4 % na 1,9 %. Stojí za tím především zdražování PHM. Od začátku války v Perském zálivu nafta zdražila zhruba o 15 korun, benzín o osm. V březnové inflaci není ještě započteno celé toto navýšení, takže jeho efekt uvidíme i v dubnu. Navíc březnovou inflaci zabrzdily do značné míry potraviny, které zlevňují už řadu měsíců za sebou.
„Je otázka, jak v nových nákladových podmínkách může tento trend pokračovat. Nejde totiž jen o PHM, které spotřebovává zemědělství, ale také i zvýšené náklady na elektřinu a plyn. Postupně pak i hnojiva používaná v zemědělství,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že dubnová inflace už bude nad dvojkou, protože doběhne ještě efekt zdražování PHM a začne být vidět i zvyšování ceníků energetických společností.
„Vše se ale odvíjí od délky a šířky konfliktu v Zálivu, který zatím nebere žádného konce. Pokud se letos udrží inflace pod trojkou, bude to možné považovat úspěch,“ uzavírá Dufek.
V prvním letošním čtvrtletí dosáhl objem akciových obchodů 50,8 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 24,5 %. Pražská burza tak navazuje na mimořádně silný rok 2025, kdy se objem akciových obchodů meziročně zvýšil o více než 55 %. Rostoucí aktivita investorů potvrzuje pokračující zájem o domácí kapitálový trh i zlepšující se likviditu obchodovaných titulů.
K celkové likviditě přispívá také emise akcií společnosti CSG, která je od 23. ledna obchodována na neregulovaném trhu Free Market. Během prvních 48 obchodních dnů dosáhl celkový objem obchodů s touto emisí 4,1 miliardy, což odpovídá průměrnému dennímu objemu přesahujícímu 85 milionů korun. Emise je za první kvartál pátou nejobchodovanější akcií na BCPP.
Index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru v březnu dosáhl hodnoty 52,8 bodu, což oproti předchozímu měsíci představuje nárůst o 2,8 bodu. PMI se tak dostal na téměř čtyřleté maximum, a to především díky přílivu nových zakázek z domova i ze zahraničí.
„Březnová data o náladě v průmyslu vypadají až podivuhodně dobře. Již před několika dny odtud zlepšení nálady indikoval konjunkturální průzkum, nyní se k němu přidává i index PMI. Oba ukazatele se navíc shodují na hlavním sdělení, tedy růstu poptávky a očekávané výrobní aktivity v průmyslovém sektoru. Na podobný impulz přitom český průmysl čekal už několik dlouhých let,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že je poněkud paradoxní, že zlom směrem k optimismu zde nastal právě ve chvíli, kdy válečný konflikt v Iránu hrozí opětovným narušením toku energetických surovin a mnoha dalších klíčových průmyslových vstupů do Evropy.
Ovšem nelze vyloučit, že data sbíraná kolem poloviny měsíce ještě plně nereflektují vážnost situace na Blízkém východě. „Pokud zde dojde na pesimistické scénáře, očekáváme hned v příštím měsíci v průmyslu opětovný propad nálady do pásma pesimismu. Jestli naopak nastane uklidnění, zdá se, že se český průmysl po dlouhé době skutečně může nadechnout k výraznějšímu oživení,“ uzavírá Hradil.
Podle podrobných dat ČSÚ o vývoji české ekonomiky v loňské roce je vidět, že se základní trendy v chování firem a domácností v průběhu roku neměnily. Domácnosti si už od dob covidu zachovávají výrazně nadprůměrnou míru úspor. Ta ještě v roce 2019 nedosahovala ani 12 %, ale loni se udržela nad hranicí 19 %. Ovšem podle průzkumů Banky Creditas má kapacitu k tvorbě úspor v řádech tisíců korun jen zhruba polovina domácností.
A tak zatímco úspory domácností loni rostly, že ziskovost firem loni znovu poklesla a dosáhla nejnižší hodnoty za posledních dvacet let, když dosáhla 43,1 % (hrubý zisk vs. přidaná hodnota). Je to trend, který souvisí se zvyšováním mzdových nákladů, k němuž v konvergující ekonomice logicky dochází.
Klesá ovšem nejenom ziskovost firem, ale i jejich investiční aktivita, a to už třetím rokem v řadě. Přitom investice jsou hlavní možností, jak si nepřicházet o konkurenceschopnost v časech, kdy ceny energií handicapují firmy v našem regionu vůči americkým a asijským konkurentům. Je to i známka toho, že naše ekonomika nevytváří zrovna povzbudivé investiční klima.
