Na prahu roku 2026 se objevují nové výzvy i nejistá očekávání. Česká ekonomika totiž letos zpomaluje, což se propíše i slabších výsledků příštího roku.
Zimní kolo pravidelného čtvrtletního průzkumu sentimentu mezi předními českými obchodníky přineslo další zlepšení celkové nálady v sektoru obchodu. SOCR Retail Index vzrostl v zimě o 0,7 bodů na 63,6 bodů ze 100, čímž zaznamenal růst již třetí čtvrtletí v řadě. Ke zlepšení nálady došlo zejména mezi obchodníky s nepotravinovým zbožím, jejichž reálné tržby (tedy po očištění o inflaci) vykazovaly během minulého roku solidní růst, podle dat ČSÚ v prosinci meziročně o 2 %.
„Obchodníci vstoupili do roku 2026 s lepší náladou, a to jak na základě hodnocení úspěšného růstu prodejů posledního loňského kvartálu, tak s ohledem na očekávání výsledků celého nadcházejícího roku. Vyšší hodnoty SOCR Retail Indexu jsou zároveň odrazem tvrdých dat o rostoucí spotřebě domácností, nízké inflaci a stabilním růstu tržeb. Optimismus českých spotřebitelů, který v posledním období zaznamenává celoevropsky nadprůměrných hodnot, je příslibem dobrých výsledků také do dalších měsíců jak pro obchodníky, tak pro celou českou ekonomiku, která posiluje právě díky rostoucí spotřebě domácností,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Podíl nezaměstnaných vzrostl v lednu nad očekávání ze 4,8 % na 5,1 %, což je nejvyšší hodnota od února 2017. Na trhu se projevil útlum sezonních prací – nejen ve stavebnictví a zemědělství, ale po vánočních svátcích také v maloobchodu či logistice. Ke konci ledna tak evidoval Úřad práce 378 547 uchazečů o zaměstnání, což je o 58 031 více než před rokem. Počet nově evidovaných nezaměstnaných byl meziměsíčně vyšší o 26 000 a meziročně narostl o 14 486 osob.
Lednový růst nezaměstnanosti byl však tentokrát vyšší, než by odpovídalo běžné sezonnosti. „Významnou roli sehrála změna podpory v nezaměstnanosti související s tzv. flexinovelou. Část uchazečů pravděpodobně načasovala podání žádosti až na období platnosti nových, výhodnějších podmínek. To zároveň vysvětluje relativně příznivý výsledek míry nezaměstnanosti v prosinci, kdy někteří uchazeči takticky vyčkávali na vyšší podporu,“ podotýká hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.
Podle jeho názoru svižnější růst české ekonomiky kolem 2,5 % by měl situaci na trhu práce postupně zlepšovat. „Míra nezaměstnanosti však tradičně reaguje na vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů se zpožděním a pozitivní dopady tak budou vidět spíše ve druhé polovině letošního roku a v roce 2027,“ dodává Rusinko.
I na svém prvním letošním zasedání ponechala bankovní rada ČNB úrokové sazby beze změny. Inflace sice zamířila pod cíl, avšak jádrová inflace, a především pak inflace ve službách zůstává zvýšená. Pprostor pro snížení sazeb ještě v letošním roce podle některých ekonomů stále existuje a ještě v prvním pololetí by se mohla repo sazba ČNB snížit o čtvrt procentního bodu, jiní sází na stabilitu sazeb po celý rok.
Také od prvního
letošního zasedání ECB se toho příliš nečekalo a jednání
Rady guvernérů to v zásadě potvrdilo. Hlavní úroková sazba
setrvala na 2,0 %, kde se nachází od poloviny minulého roku. ECB
tak volí vyčkávací přístup a mezi centrálními bankéři
nadále převládá silná preference stability úrokových sazeb.
„Shrnuto, podtrženo, ECB je nadále ‚in a good place‘, co
se týče nastavení úrokových sazeb. Počítáme, že tomu tak
bude po celý letošní rok, proto je našim základním scénářem
stabilita depozitní sazby na úrovni 2,0 %, což odpovídá i vývoji
tržních sázek,“ podotýká hlavní ekonom Patria Finance
Dominik Rusinko.
Lednová inflace je zásadním číslem, které nastavuje laťku pro zbytek roku. A jak napovídá její předběžný odhad, bude v letošním roce pod hranicí dvou procent. V lednu totiž ceny vzrostly jen o 0,9 %, což znamená propad sledované meziroční inflace na očekávaných 1,6 %. Hlavní zásluhu na tom mají levnější energie, a to nejenom proto, že v posledním roce elektřina a plyn výrazně zlevnily, ale především kvůli přenesení poplatku za OZE ze spotřebitelů na státní rozpočet.
Inflace je tak sice pod cílem ČNB, ale jádrová inflace rozhodně ne. Ať už proto, že se ještě více otevřely nůžky mezi celkovou a jádrovou inflace, nebo proto, že ve službách se cenové tlaky nezmírňují. Na vině je i bydlení, konkrétně nájemné a tzv. imputované nájemné zrcadlící ceny bytů na realitním trhu.
„Inflace v roce 2026 s největší pravděpodobností zůstane pod hranicí 2 % po celý letošní rok. V dalších měsících by dokonce mohla ještě dál klesat a přiblížit se jednoprocentní hranici. Problém cen služeb a zejména bydlení ovšem hned tak nevymizí. Přesto prostor pro pokles sazeb v tomto roce i nadále existuje,“ předpovídá hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Nadace The Kellner Family Foundation podpoří přesun talentů ze zahraničí na Univerzitu Karlovu. Podepsala proto s UK a Nadačním fondem UK memorandum, jehož cílem je vytvořit nový program, který podpoří příchod špičkových vědců a vědkyň ze zahraničí na Univerzitu Karlovu. Spolupráce tak cílí na rozvoj excelentní vědy a výzkumu na UK i přenos zahraničních zkušeností do Česka. Rodinná nadace na program věnuje až 48 milionů korun.
Strany memoranda podpisem potvrdily zájem zřídit Program Kellner Research Chairs, v jehož rámci Univerzita Karlova zaměstná v průběhu následujících let postupně až šest seniorních výzkumníků či výzkumnic. Program bude otevřen zahraničním i českým uchazečům, kteří se prosadili ve světě. Vybrané vědecké pracovníky bude nadace finančně podporovat po dobu tří let prostřednictvím Nadačního fondu UK. Výběrové řízení pro první uchazeče bude otevřeno v průběhu roku 2026.
